„Kam s ním?“

prázdninyA jsou tu prázdniny. Respektive, řecké školství má prázdniny a naše děti, stejně tak jako děti v Čechách mají před sebou to nejkrásnější období roku:-) Můj syn právě ukončil přípravný rok před první třídou základní školy. Pro mě je to poprvé, kdy čelím problému, jak se vypořádat s tím, že máme před sebou 3 měsíce volna a v myšlenkách mi vyvstává Nerudovská otázka: „Kam s ním?“.

Ano -tři měsíce. Až do 15. září. Mohla bych ho dát na hlídání k jedné, či druhé babičce. Ale jedna je až v Čechách a musím egoisticky přiznat, že by se mi po tom mém sluníčku stýskalo, a druhá babička….no jak bych to řekla – je až moc řecká….zkrátka na konci léta bych neměla syna, ale kuličku, protože řecké babičky mají neustálý pocit, že děti musí jíst i když právě dojedly a když snědly i ten další nášup, tak ještě něco sladkého, a když se dojí to sladké, tak ještě melounek (jako ovoce) a pak ještě zmrzlinku a pak ….no vždyť už je zase skoro odpoledne, tak si dáme svačinku a něco pro vůni…atd atd. Marno mluvit.

Ale co s klukem, co neposedí, chce být s kamarády a zároveň se koupat a hrát si a nenudit se? Teď už chápu, proč v Čechách máme tábory a děti mají o prázdninách naplánovaný každičký den.

Miška naštěstí chodí do skautského oddílu a tak na víkend odjel na „skautský tábor“ – což opět vyvolalo velké „halóóóó“ u mé řecké rodiny, protože“…Co když ten kluk nebude mít co jíst (ano, jistě jste již pochopili, že toto je velké a nejdůležitější téma pro každou řeckou rodinu a ani ne tak kvůli ekonomické krizi, ale prostě řecké babičky takto fungují ), co když se mu bude stýskat (jsem přesvědčená, že můj syn si ani nevzpomene během těch dvou dnů, že by se mu mělo začít stýskat) a co když se mu něco stane(tak i tady existují telefony, kterými by mě někdo informoval….)…Zkrátka jsem byla považována za sobeckou matku, která se chce zbavit svého syna, a která ani nezavolá, jestli se má ten její chlapeček dobře. Míšu jsem si převzala po dvou dnech šťastného jak blechu. Špinavého jak čuně a rozhodně NEstýskajícího si. V těch ponožkách, ve kterých jsem ho poslala, se mi vrátil, mýdlo ani nevybalil z papírové krabičky a o spoďárech mi řekl, že je pro jistotu nehledal, abych je pak nemusela prát. Byl plný zážitků a dokonce se mě ptal, zda už opravdu musí domů.

Teď nastoupí na měsíc a půl na příměstský tábor – kde za 4 hodiny denně a 4 dny v týdnu platíme 95 euro. No a do Čech se taky vydá, aby se podíval na své české příbuzenstvo, aby si opekl buřty na ohýnku, vydal se do lesa na houby, natrhal si rybíz od babičky ze zahrady, viděl jak v létě prší a aby poznal dětství jeho maminky.

A pak už začne škola……hurááááá:-))))

 

2 komentáře: „„Kam s ním?“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *