Jednoho „turka“, prosím!

Co si představím pod slovem „Řecko“? Tak já určitě, moře, slunce, mořské plody, ouzo a FRAPE! Řecká výborná a osvěžující studená káva, kterou si nikde nevychutnáte tak plně jako právě v Řecku. My jsme zvyklí do sebe kafe hodit během pěti minut ještě vroucí, ale Frapé, Frapé si řek vychutnává, upíjí ho po douškách, může si u něj přečíst celé noviny, popíjet ho celé (do)odpoledne a relaxovat. Je to svátek pro něj a jeho FRAPE. FRAPE můžete pít na různé způsoby:frape

„sketo“ – bez ničeho – pouze 2 lžičky instantní kávy našlehané s troškou vody   a dále doplněno ledem a
studenou vodou do dlouhé skleničky

„métrio“ – + přidána 1 lžička cukru

„gliko“ – +přidány 2 lžičky cukru

„me gala“ – + přidané mlíko

αρχείο λήψηςMůj tatínek, když dorazí na Kos a ptám se ho jaké si dá kafe, tak i po tolika letech co ho opravuji, se nedá a chce „turka“ a není jediný.      I v kavárnách, kam občas zavítají čeští turisté se setkávám se situací, kdy „P-O-M-A-L-U a NAHLAS“(aby jim rozumněl) žádají po číšníkovi tureckou kávu. Ale on jim nerozumí nejen proto, že mají mezi sebou jazykovou bariéru, ale i proto, že nechápe, proč po něm chtějí tureckou kávu v Řecku?! Vídeňskou…ano….brazilskou…ano…cappucino…ano…ale TURECKOU?? A tak když už si trváte na tom „turkovi“, tak ho aspoň pojmenujte po řekách – i díky své historické „nenávisti“ se zde turecká káva nazývá „řecká káva“ a uvaří vám jí v džezvě a nalejou jí do malého hrníčku jako na „české presso“. Má nezapomenutelnou chuť, vůni a tu do sebe můžete hodit najednou:-) Jo a ještě něco – pokud se vám stane, že vám tu kávu přinesou „napůl rozlitou“, tak pro to si řeci vymysleli pořekadlo, že rozlitá káva nosí penízky…ale já mám poslední dobou pocit, že tohle pořekadlo mají na všechno, co se jim moc nedaří a peníze pořád nikde:-)

A kam si na to kafe můžete sednout? V každé malé, velké, zapadlé, známé či neznámé kavárně, vám kafe
udělají dobré – však je to jejich specialita. Mé oblíbené kavárny jsou na náměstí Platia Elefteria, kam si můžete sednout, vychutnávat si kávu a výhled na hrající si děti různých národnosti, které si i přes jazykovou bariéru výborně rozumí, nebo dívat se na ostatní procházející se. Neptejte se, jestli mají wi-fi,  i když určitě mají, ale rozhlídněte se kolem sebe a obdivujte tu krásu řecké všednosti:-)

10426856_322563827900240_8754498936345145361_nJednu kavárnu bych stejně trošku vypíchla, nachází se v Zie a jmenuje se NEROMYLOS(„The watermill of Zia“) Nejenže tam mají výborné kafe, ale i domácí lemonádu(osvěžující šťáva z citrónů a máty), domácí 10420352_476886172468004_3921237356823170895_n„milópitu“(něco jako štrůdl), ticho a klid, společnost tří želv, nádherný výhled a čas který stojí. Určitě stojí za návštěvu!!!

2 komentáře: „Jednoho „turka“, prosím!

  • 28.7.2015 (14:37)
    Permalink

    Tu skvelou limonadu musime potvrdit. Stoji sice 3€, ale je fantastická.

    Reagovat
  • 29.2.2016 (21:26)
    Permalink

    Co si představím pod slovem „Řecko“? Zhruba to samé co Vy, ale s menší obměnou. Místo ouza raději rakii a frape střídám s řeckou kávou z džezvy. A pak si ještě představím tu neskutečnou pohodu, co na řeckých ostrovech panuje.
    Myslím, že tatínek Vás s tím turkem jen tak škádlí, protože to samé provádím já své dceři a s turkem ji zlobím už léta. Samozřejmě, když dojde na věc, tak si poslušně objednávám řeckou kávu z džezvy vědom si historicky daného národnostního sváru. Řeckou kávu si ovšem pro jistotu objednávám dvojitou, neboť normální je opravdu pro nás zvyklé na velkého TURKA příliš malá.
    Kavárnu NEROMYLOS „The watermill of Zia“ bych nejen vypíchl, ale stokrát podtrhl. 🙂 Je úžasná až nádherně kýčovitá a vše chutná skvěle. O tom jsme se přesvědčili hned při první návštěvě. A ještě jednu milou příhodu mám s tímto místem spojenou. Loni jsme bydleli asi 5km pod Ziou. V rámci ranní rozcvičky jsem běhal ke kostelu sv. Panny Marie, který je hned kousek nad touto kavárnou. Kostelík byl po těch pěti kilometrech do kopce můj cíl a tak probouzející se Ziou jsem už značně funěl toužebně vyhlížející konec, když tu na mne začne někdo halekat. Otočím hlavu a vidím mladého podsaditého Řeka s koštětem, jak na mne mává z uvedené kavárny. Odpovím něco v tom smyslu, že jsem za chvíli zpět u něj a pokračuji ke kostelíku. Taky se konečně zhluboka vydýchám a od zvoničky pokochám pohledem na tu krásu pode mnou, postupně zrakem doputuji až k pobřeží a dál přes tu nádhernou modř je vidět až do Turecka. Vydýchaný se vracím ke kavárně a to už mi jde chlapík v ústrety a poplácává mne po rameni. Můj „výkon“ na něm asi zanechává dojem a odměňuje mne vynikající domácí limonádou. Chvíli poklábosíme a já se vydal poklusem zpět. Teď z kopce už to šlo samo a já se při dalším výběhu těšil, až zase potkám toho milého chlapíka jménem Makis…… a doufám, že ho tam letos potkám opět 🙂

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *