Podle vůně(nosa) poznáš Kosa….:-)

Z každé mé dovolené si přivezu jeden suvenýr. Asi jako každý z vás. Můj suvenýr však není hmatatelný, věřím, že nejsem sama, ale miluju „čuchat“ nová místa a pamatovat si jednotlivé destinace podle jejich vůně. Paříž – směs parfémů, růží, ryb a sýrů. Londýn – vůně deště, smogu, drahých obchodů a lehká vůně zimy. Kuba – vůně potu, moře, horkovlhkého vzduchu, doutníků a laciných voňavek. Čechy – ať už v létě, či v zimě…když vystoupím z letiště cítím vůni Vánoc, jehličí, mrazu a vůni namíchanou z náruče mých rodičů a domova…a konečně Kos.

Kos – můj druhý domov a hlavně místo, kde se vůně míchají jinak v každé ulici. Vždy, když se vracím na giasemi_914007632Kos a otevřou se dveře letadla – vždycky jsem obdařena „vlhkým plesknutím“ přes nos. A hned po něm ucítím jak mě vítá vůně moře, oleandrů a jasmínů, vůně soli a horkého vzduchu, který se mísí se vzduchem vycházejícím z motorů letadla. Pokaždé to samé. Zavřete mi oči, a já Kos poznám po vůni na 1000%. A nejvíc voní Kos večer. Nevím proč, přes den vůně nejsou tak výrazné…nemáte čas se jimi zabývat, je vám moc teplo….nevím…ale večerní Kos…

 

IMG_6936Včera jsem si to opět připomněla. Udělali jsem si večerní voňavou procházku. Při čekání na manžela(většinou se říká, že se čeká na ženský, já nevím, ale já věčně čekám na mýho muže…než se oholí-přitom si nechává bradku…než se vykoupe – říká, že je alergický na vodu, tak to není tak lehké…než se učeše – je holohlavý a než se obleče – když už, tak zjistí, že má na košili flek, za který můžu JÁ, protože já jsem mu jí asi nosila a umazala….tak se jde znova převléct….a já čekámmm. a čekááám…:-)) jsem nasytila moje čichové buňky. Kousek vůně z pronikavého jasmínu, 20 kg čerstvě zalité trávy, špetka prachu, který se mísil s padající vlhkostí a vše zalité velmi výraznou vůní lepkavého osvěžujícího osoleného mořského vzduchu.

Procházku jsme začali ve Starém městě, prošli jsme se pěší zónou, kde každý kousíček ulice je vyplněn turistickými obchůdky, prodávající magnetky z Kosu, trička z Kosu, popelníky z Kosu, dřevěné výrobky z olivového dřeva vyrobené na Kosu, stolní hry(z Kosu),  dečkami a koberečky (ručně dělané na Kosu) a zlatnictvími a kožešnictvími a bary a kavárničkami….vše z Kosu1507__MG_7634……(popřípadě dovezeno z Číny(buďmě k sobě upřímní – co není dovezeno z Číny???)) Ale hlavně vůně, která nám dělala doprovod v této části města byla vůně kávy, vůně máty, vůně ibišků a muškátů, vůně vína a vůně olivového dřeva a to vše zamícháno s vůní různých opalovacích krémů. Různí turisté z různých zemí….bílé nohy, krátké vlasy, brýle na očích a iphone v ruce…němci, rudá, spálená záda narvaná v toplesovém černém tričku a malé(neviditelné) sukýnce na vysokých podpadcích…angličanky, paní v dlouhých splývavých kalhotech s velkým kloboukem …francouzka, skupinka vyhublých mladíků s kšiltovkami, kraťasy a cigaretou v ruce…holanďani, rodinka s dvěma pobíhajícími dětmi a jedním v kočárku, sahajícím na vše co jim přijde pod ruku a kříčícíma na celé okolí…řeci…a hleeee….krásná paní středního věku s velmi šik šaty a s kamarádkou…maminkou…babičkou….češkyyyyy!!!! Krásný pohled.

Zadní uličkou Pissandru se vracíme v tichosti od toho turistického ráje a máme tu opět vůni muškátů, smažené večeře, vůni co zbyla po horkém dni a zase ten pronikavý jasmín. Procházíme kolem kostela sv. Pátka cítíme zápach zatuchlosti, který je ovšem osvěžen kapkami kadidla. Za ním už k nám doléhá nejdříve 3262__MG_9889první melodie z krétské restaurace a hned v závětří i její vůně. Vůně vařeného kůzlete, vůně smaženého feta sýru, vůně smažených placek plněných různými saláty, vůně plněných kaktusových květů, vůně grilovaného kozího sýra a vůně tsipoura dovezeného přímo z Kréty….můj žaludek oddolává pokušení a proto rychle nasedáme na skůtr a odjíždíme si projet přístav. Přístav prosvícený malými loďkami, kde všichni nabízí projížďku na přilehlé ostrovy – Kalymnos či Pserimos….výlet na Nissyros, výlet do Bodrumu. Všude jsou zaparkovaná kola, všude se prochází turisté ale i řekové a marně tápu a hledám nějakého uprchlíka….ale ano…taky jsem dva viděla. Moře, které se třpytí v odlesku těch nočních světel je tak klidné jako nikdy předtím a křik a hluk a zpěv a hudba je doplňováno vůní moře….rybinou, parfémy a svěžestí. Trošku dál, v ulici Averof – známou pro své rybářské restaurace nic jiné už necítím..ryby a mořské plody a kapičku ouza a citrónů….Jedeme se projet kolem prázdných pláží, kde hlasovou kulisu už dělá jen šum moře, které se utápí v černé noci a je osvětleno pouze milióny hvězd. Věděli jste, že na Kosu hvězdy padají pořád? A pořád si tedy můžete něco přát a věřit, že se vám to vyplní?

A já koukám na nebe a opět čichách a čichám sůl, svěžet, mírný chlad(27stupňů) a moře a vidím padat hvěždu a moc si přeju, abych toto cítila jak nejdéle můžu a děkuju osudu, že můžu žít na tak krásně provoněném ostrově, v mém ráji…na Kosu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *