Řidičský průkaz?…no prosím:-)

Pamatujete si na kouzelné sluchátko Macha a Šebestové? Jsem přesvědčena, že ano. A potom až přijedete na Kos, nebo jestli už jste tady byli, tak mi dáte za pravdu, že ho tady vlastní většina „řidičů“. „Prosííím, my bychom potřebovali vlastnit řidičský průkaz“, „řidičský průkaz? No prosím, jak si přejete“.

Proč to říkám? :-))) Pojďte se se mnou a s mým tchánem (typický řecký řidič) projet  virtuální projížďku. Odvezeme vás z letiště do města Kos.

„Dobrý den, vítáme Vás na Kosu. Auto máme zaparkované opodál – kde? No tamhle na tom zákazu  αρχείο λήψης (6)zastavení….Ano, hned za tím bílým VW a před tím policejním autem. Značka „zákaz zastavení“ je tam pouze orientační, respektive, pokud se zeptáte mého tchána, tak vám řekne, že si jí ani nevšimnul a že tam přece stojí všichni, tak proč ne on? Vyjíždíme z letiště a vjíždíme na kruhový objezd. Pozor! Vjíždíme bez zastavení, neboť na kruhovém objezdu máme přednost zprava…což my víme, a když dáváme přednost autobusu vjíždícímu z další přípojky, ve zpětném zrdrcátku pozoruji nebezpečně se blížící auto z půjčovny, které dobržďuje na poslední centimetry….Pomoooc, můj tchán stahuje okénko a křičí:“Když to neumíš, tak na to nelez!“ Auto za tím autem z půjčovny už troubí….Tchán zavírá okénko a rozjíždí se. V tom okamžiku přijíždí auto z té samé přípojky jako autobus, ale tchán projíždí a mumlá si, že tady nestráví mládí na jednom kruháku.

Sjíždíme kopec a já tlačím k podlaze pomyslný brzdný pedál, když vidím, jak nebezpečně vjíždíme do všech zatáček…přežili jsme to. Nacházíme se na kosácké „dálnici“, povolená rychlost 70km/h, rychlost našeho a všech ostatních aut minimálně 100km/h. Policejní hlídka = 0. Předjetých aut? nevím, mám zavřené oči a modlím se, za toho piráta silnic, který řídí, aby nás dovezl v pořádku domů. Hele, semafory, konečně, ty nás zbrzdí….si myslím…..z dálky vidím padat oranžovou, 3 auta před námi na oranžovou projedou, padá červená, další 3 auta a my čtvrtí v pořadí projíždíme na červenou a jedno za námi. To druhé za námi jsou turisté (předpokládám), neboť zastavili. Projíždíme vesničkou Zipari, snižujeme rychlost na 20…přece jenom jsou tu chodci a musíme být opatrní, autobus za námi na nás troubí, před námi je skůtr, troubíme na skůtr, protože jede uprostřed a nemůžeme ho předjet…skůtr troubí na známého, kterého zdraví hlasitým pokřikem a nám dává jasně na jevo, že jeho pravděpodobný příbuzný, či známý je pro něj velmi důležitý a to, že zastaví dopravu ho nezajímá…

Vyjíždíme ze Zipari a jedeme natankovat, kontrolka bliká už od cesty NA LETIŠTĚ (kolem Zipari jsou nejlevnější benzínky), tchán stahuje okénko, a objednává 5 euro (u řeckých benzínek vám tankuje obsluha). 5 EURO??? to máme tak tak na dojezd domů, ale mému tchánovi to stačí…proč? tak to se mě neptejte. Prostě „etsi“(tak). Do města Kos ještě tak 10 km, na silnici nakreslená, vybledlá, dvojitá čára, značka dovolené rychlosti 60km/h, v zápětí 70km/h a po 10 metrech 40km/h. Tchán troubí. Řidič (turista – má vypůjčené auto) před námi mrkne do zpětného zrdcátka, lekne se pohledu mého tchána a z jeho ručních náznaků (kmitá rukama, tak že to vypadá, že chce zabít mouchu) pochopí, že ho chceme předjet.Předjíždíme asi 3 auta přes dvojitou čáru. Naproti nám předjíždí autobus. Pomooooc….ne, dobře to dopadlo. Když namítám, že tu je dvojitá čára, je mi oznámeno, že jí přece nepřejel, že se vešel do jednoho pruhu. A hle..někdo na nás bliká, troubí…uhybáme…a kdo to jede? Delegát. Ano…věřím tomu, že aby se tu někam dostali, tak se již obrnili proti řeckým pirátům a dovedli to k dokonalosti!

Další semafor. Zastavujeme, protože už před námi stojí další auta. Ale není to tak jednoduché. Tchán se images (12)zařazuje do levého pruhu, předjíždí celou kolonu, nohu má na plynu, který neustále tůruje, čelo přilepené na sklo a mám pocit, že  v něm bobtná adrenalín a říká si, musím vyhrát, musím být rychlejší, musím, musím, musímm….na světlech pro chodce blikne červený panáček a my vyrážíme. Jsme první! Kouknu nazpátek, předjeli jsme celou kolonu aut, kterým teď blikla zelená (rovnou z červené! Z červené jde rovnou zelená, oranžová je v tomto směru zbytečná) a vyjíždějí za námi. Troubí na nás zelený Fiat a pán nám posunkama něco naznačuje…nechci domýšlet co.

 

 

Před námi skůtr s turisty. Mají zapnutý levý blinkr. Tchán pravidelně zvyšuje rychlost a snižuje..přece jenom, kdyby chtěli odbočit, tak aby je nepředjížděl a neublížil jim…. Stále neodbočují, stále blikají….Tchánovi stýkají čůrky potu po čele…mám je předjet… nemám je předjet…Nakonec troubíííííí…..dostává se na jejich úroveň, stahuje okénko, zmateně mává rukama a řve na ně řecky:“když na tom neumíš, tak na to nelez, aspoň si vypni ten blinkr, kdo ti to půjčil!!!!!!!!!!!“ Jsem zatlačena do sedačky spolujezdce a pozoruji, jak řidič motorky pozoruje se smrtí v očích mého tchána a nebezpečně se blíží k pangejtu jak se snaží se mu vzdálit. Nakonec zastavuje, chápe že je něco špatně. Slézá z motorky a pozoruje co se děje. Mám pocit, že si musí myslet, že někoho zabil po hysterickém výjevu toho divného řeka….Chudák….
Vjíždíme do města – zaplať pán Bůh! Opět jedeme asi 20km/h. Mám pocit, že za chvíli budeme couvat. Za námi jede sanitka. Bliká, houká, můj tchán neuhybá. Sanitář kouří a čeká až se kolona pohne.Jsme na img_05661kruhovém objezdu při vjezdu do města. Tam má přednost – první vjiždějící pruh, druhý ne, třetí ne a čtvrtý ano…proč? No protože!!! Opět světla. Oba dva pruhy plné, čekáme. První v řadě autoškola (vtipné že???) bliká zelená, ještě než doblikne, všichni troubí, holka v autoškole se snaží rozjet se. Chcípne jí to ještě než popojede o centimetr. Všichni troubí. Chudina, musí být už úplně propocená. Nastartuje, znova se zkouší rozjet…a bliká červená. Čekáme. Na podruhé vystarovala trošku dřív. Budeme odbočovat. Ale víme to jen my, blinkr nedáváme. Někdo na nás troubí. Tchán vykukuje z okénka a něco nadává zpátky.  Další odbočka doprava, blinkr je opět nadbytečností, ale to i pro toho před námi. Tchán opět vykukuje z okénka a křičí na řidiče, že má dát blinkr, když namítnu, že my ho taky neměli, tak mi říká, že my víme, že budeme odbočovat, oni ne! Míjíme 1. značku – zákaz odbočení vlevo, 2. značku, zákaz odbočení vlevo, a třetí zdvojenou značku(jsou dvě vedle sebe), zákaz odbočení vlevo. Odbočujeme vlevo, ALE máme blinkr!!!

Hledáme místo na zaparkovaní, konečně. Na levé straně silnice je značka se zákazem stání a v ní photo10417_P_41přeškrtnutá římská I. a na pravé je zákaz stání a v ní přeškrtnutá římská II. Tam kde je I, tam se nesmí stát v liché měsíce, tam kde je II., tam se nesmí stát v αρχείο λήψης (7)sudé měsíce. Ani napravo ani nalevo není volné místo. Stojí se všude. Aaaa…tamhle je volné místo, ne….je tam postavená židle přímo uprostřed. Tchán nadává…troubí. Jedeme dál. Říkám mu, že kousek dál je přece velké parkoviště. „No ale to je daleko, přece nebudeme chodit!“ Již po třetí objíždíme to samé místo a doufáme, že se něco uvolní. Tchán zastavuje, že by viděl volné místo? Ne, vidí svou sestru, stahuje okénko, zdraví jí a povídají si, kdy budou zase grilovat. Auta za námi troubí. Tchánovi je to fuk, jeho sestra jim nadává, že se dlouho(naposledy včera) neviděli a že si snad můžou vyměnit dvě slova ne???Blokujeme dopravu. Žádné místo se neuvolnilo. Parkujeme na chodníku. Ne jedním nebo dvěma koly. Vjíždíme celým autem na chodník. Hurá, dojeli jsme!! Zdraví, živí, celí a obohaceni o nové řecké dopravní zákony.

Je s podivem, že nejvíce na Kosu bourají turisté a delegáti. Během zimy tu bouračky skoro nejsou. Za to během léta není dne bez nehod. A jak říkám, hlavně cizinci. A proto, až si zde budete půjčovat auto, či motorku, tak zapomeňte na to co znáte, dávejte pozor, zachovejte klid a hlavně, hlavně TRUBTE, jen tak se zachráníte!!!vespa

2 komentáře: „Řidičský průkaz?…no prosím:-)

  • 27.7.2015 (12:46)
    Permalink

    Výstižné 🙂 Mě překvapil ten řecký model na jejich “ dálnicích“ – pomalejší auta jedou natlačené na krajnici a rychlejší si v klidu předjíždí aniž by přejeli přes čáru 🙂 Musím říct, že po čase jsem to úspěšně také začala používat

    Reagovat
    • 28.7.2015 (6:17)
      Permalink

      Někdy mám pocit, že už jezdím jako oni a pak v Čechách pořád troubím a nadávám a troubím…a všichni na mě koukaj jak na blázna:-)

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *