řečtina? kanena provlima(žádný problém….)

Protože chápu, že málokdo se vydá do Řecka na dovolenou a umí řecky, ale na druhou stranu je stále hodně lidí, kteří se snaží s místními povídat si aspoň trošku jejich jazykem. Je úžasné pozorovat, jak vaši snahou vyřknout zkomoleně „děkuju“(efcharisto), vykouzlí na tváři vašeho řeckého „spoluhráče“ krásný a překvapený úsměv. Někdy je až komické, když přijdete, řeknete dobře naučené „kalimera“, jste obslouženi a pak „efcharisto“ a místní už mají pocit, že máte z řečtiny červený diplom a začínají s vámi plynule hovořit:-) Vy zčervenáte a snažíte se vysvětlit, že tyto dvě slova jsou jediné, co zvládáte.

Když jsem já začala žít na Kosu, myslela jsem si, že tu jejich hatmatilku nikdy nepochopím. Těžší už mi přišla jen čínština. S manželem(když ještě nebyl mým manželem) jsem ze začátku mluvila anglicky a když jsem se na Kos přestěhovala, pochopila jsem, že ta angličtina, která stojí mezi mnou a zbytkem lidí na Kosu je velká překážka. Viděla jsem, jak tu žije spousta angličanek a holanďanek, které se řecky za dlouuuuuhááá léta nikdy nenaučily, ale zároveň se nikdy nedostali „pod kůži“ ostatním řekům. Na druhou stranu jsem viděla rusky a polky, které řečtinu ovládaly výborně a jak na ně místní koukali úplně jinak a byli jim vděčni za jejich snahu. Rozhodla jsem se i já naučit se řečtinu. Začínala jsem se slabikářem – „máma má maso“, „kravička dělá bů“(no nemyslete si, oni i ty zvířata tady mluví jinak než naše zvířata – kráva dělá „můůů“, pes dělá „gav“, kachna dělá „papapapa“ a pozor!! ptáčcci dělají „tsiu tsiu“:-) Postupně na mě Manolis přestal mluvit anglicky….a najedou jsem tu řečtinu měla a slyšela všude a šlo to jako po vlásku. Řečtina má s češtinou podobný slovosled, to mi hodně pomáhalo. Ale když jsem si říkala, že čeština je těžká, díky svým „i“, tak řečtina jich má celkem 5 „i“ a na většinu není žádné pravidlo a musíte se to naučit psát, tak jak to je. Kromě pěti i, má i 2 „e“ a 2 „o“ – tak se v tom čerte vyznej.

Písemná podoba nebude to nejhorší co se člověk musí naučit. Nejhorší je odlišit jejich „ne“ od našeho 765_36857642831_178_nčeského „ne“. Neboť řecké „ne“ znamená české „ano“… Vdávala jsem se v Čechách a když se oddávající přes překladatele zeptala, zda si mě dobrovolně bere, tak můj budoucí muž odvětil „NE“….ten okamžik, než to překladatelka stačila přeložit, si budu pamatovat nadosmrti. 1)Oddávajicí se začala potácet, vypadalo to, že každou chvíli omdlí. Nějak nedokázala pochopit, že ženich mě „nechce“ a ještě se u toho usmívá!!! 2) všichni čeští hosté se „hlasitě“ nadechli a stačilo už jen vykřičet „skandáááál“ 3) moji rodiče v tento okamžik naposledy zaváhali, jestli mě opravdu měli přivézt až k oltáři a jestli tohle náhodou není to znamení mě sebrat a odtáhnout mě pryč. Když Manolis viděl reakci paní starostky, spěšně česky dodal „ano Ano ANOOOO“, paní starostka se uklidnila….svatebčané se začali smát – nejdřív čeští..pak řečtí…a moji rodiče si dodeška vyčítají, že me v těch několika sekundách neunesli a že zaváhali (ne že by Manolise neměli rádi, ale znáte rodiče:-)) Je ale velmi zajímavé, že moje obě děti od mala dokážou rozeznat maminčino „NE“ od tatinkového „ne“ a stejně tak i nám každému zvlášt odpovídají:-)

Slovníček si každý z vás můžete najít v různých knížkách a slovnících a na internetu…já bych zkusila modelové situace, které mohou nastat a věty, které se zdají být velmi užitečné:

Příchod do hotelu, hotelové situace:

Recepce: „kaliméra“-Dobrý den „kalispéra“ – dobrý večer

αρχείο λήψης (9)Vy: „kaliméra“

Recepce:“ Ti kánete“ „pos itan to taksidi sas“ – „jak se máte? Jakou jste měli cestu?“

Vy:“kala“ – Dobře, dobrou

Recepce – mluví ke své nadřízené:“to domatio pu éxun den éxi thea, ala afti thélun thea“(pokoj který jim dáme nemá výhled na moře, ale oni ho požadují“

Nadřízena k recepci:“den pirázi, mi milás ke chamojela“ – To nevadí, nic neříkej a usmívej se

Vy:“Éxume klísi domatio me thea, éxi thea afto to domátio?“ – Zamluvili jsme si pokoj s výhledem na moře, má tento pokoj výhled na moře?
Nadřízená:“Miláne elinika? Dose tus to 312!“-Mluví řecky??? Dej ji pokoj 312(nejlepší pokoj na hotelu:-P

 

V restauraci:

„Kaliméra,Kaliméra, ti kánete, kala“ – to už umímetsolias_8

Vy:“thélume na paragílume mia choriátiki, duo mezedákia – dolmadákia kai tzatziki ke san kirios pjáto suvlaki me patates“ – chtěli bychom si objednat řecký salát, dva předkrmy, plněné vinné listy a tzatziky a jako hlavní jídlo špíz s hranolkama“

Číšník:hledí na vás s otevřenou pusou, pozoruje, zda jste řekové a nakonec odejde s jedním „málista“(pochopil jsem) a přinese vám ouzo!

Vy:“Na plirósume, parakalo“(zaplatíme, prosím)

Číšník: donáší vám talíř s ovocem místo účtu – ne, řekli jste to správně, dopřejte si ovoce a znova! „na plirósume, paraklo“

Číšník: přichází si s vámi připít ouzem – a na potřetí „na plirósume parakalo“ vám přinese účet.

 

Na pláži:

Ona(Vy): „boro na exo mia ksaplostra? Parakalo“ (můžu obsadit jedno lehátko, prosím)mia-mera-stin-paralia-prin-apo-100-xronia-15

On:“ti oreo soma pu éxis, thes na su dikso tin alithini Eláda?“ (ty máš ale krásné tělo, chceš abych Ti ukázal pravé Řecko) zubí se na vás a kývá hlavou

Ona:“efxaristo“ – děkuji – takový všivák a určitě mi kouká na zadek:-/

On:“ SAGAPO, moro mu“ – Miluju Tě, bejby

 

Na baru:

„Jamas“ – NA ZDRAVÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ

A nemůžu opomenout, že u většiny mladých řeků, uslyšíte „přívlastek“ „RE“….to je něco jako české „vole…“:-)

JASAS – nashledanou

maxresdefault

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *