KALO PASXA – veselé Velikonoce!!

αρχείο λήψης (39)Velikonoce v Řecku jsou největším a nejbohatším svátkem pro ortodoxní křesťany a tudíž i pro samotné Řeky. Jsou pro ně důležitější než Vánoce, než Silvestr a dokonce mají větší význam než svatby. Svatby v kostele jsou v obodobí 40-ti dnů před velikonoční nedělí zakázány. Jedno, ovšem, mají řecké Velikonoce s naším nejvýznamnějším svátkem (Vánoci) společné. Přesto, že by se měl dodržovat půst 40 dnů, spousta lidí se pečlivě postí poslední týden. A pak si ten půst o velikonoční neděli bohatě vynahrazují, ale o tom až za chvilku. Velikonoce v křesťanském slova smyslu (existují i židovské Velikonce) oslavují vzkříšení spasitele Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání. Jiný název pro Velikonoce – Pasxa – je LAMBRI – neboli RADOSTNÉ (oslavuje se radostná zpráva, že Ježíš opět žije).

Ortodoxní Velikonoce se většinou slaví v jiný termín než ty katolické. Proč? Ty naše české Velikonoce se konají první neděli po prvním úplňku po prvním jarním dnu – zjednodušeně řečeno. Řecké Velikonoce nemají „jednoduše řečeno“ a jejich výpočet je složitější (poslední dobou mám pocit, že tady nic není jednduché). Opět se počítají podle prvního březnového úplňku, který ale není po 21. březnu, ale podle „starého“ juliánského kalendáře. Tento kalendář se liší od našeho kalendáře 13. dny. Tudíž 1. březnový úplněk vychází na dobu od 8.března do 5. dubna. To znamená, že velikonoční svátky mohou spadat mezi 22. března a 25. dubna. Přidáme-li k tomu 13 dnů (rozdíl mezi novým a starým kalendářem) Velikonoce se v ortodoxní církvi stanovují od 4. dubna do 8. května. Nejednou se stane, že máme Velikonce společně (přibližně jednou za 3 roky).

Jak již jsem naznačila, ortodoxní náboženství se 40 dnů před Velikonoční nedělí postí – nejí se maso, ale ani žádné živočišné výrobky. Tohoto půstu se pravidelně a důsledně drží kněží a vícenáboženské rodiny, kterých v této době už zas tak moc není. Většina rodin se postí poslední týden, z tohoto pravidla jsou vyjímkou malé děti, kterým se žádné jídlo neodpírá a obzvláště mléko či vajíčka (osobně bych k tomuto ráda dala malou připomínku. Řecké babičky a některé i matky, trvají na tom, že pokud dítě nevypije ráno po probuzení sklenici mléka, tak se stane tragédie. Stejně tak večer před spaním. A teď je otázkou, že pro ně jsou jejich děti stále děti i v 50-ti :-))

Každé ráno i večer ve velkém týdnu je sloužena mše za každého svatého, či za toho, komu je den zaslíben. Do tohoto data by měly mít hospodyňky připravené sýrové koláče, sušenky a mazance, protože ve svatém týdnu, by se lid neměl postít pouze od jídla, ale i od práce. Každý den v tomto „velkém“ týdnu má svůj název, svou tradici, svou historii. Pojďmě se na ně podívat:

Velké pondělí – je věnováno památce Josefa – syna Jakoba, o kterém se mluví ve Starém zákoně.

Velké úterý – je zaměřeno na deset panen. Mluvíme zde o symbolu víry a předvídavosti.

Svatá středa – je zaslíbena památce hříšné ženy, která se kála, uvěřila v Krista a mazala mu nohy mastí.

αρχείο λήψης (41)

Zelený čtvrtek – je věnován poslední večeři, zradě Jidáše, zatčení Ježíše, výslechu Anny a odsouzení Ježíše. Na zelený čtvrtek se barví vajíčka na červenou barvu, která symbolizuje Ježíšovu krev a samotné vajíčko je symbolem života. Také se pečou Lazarakia, což je sladký kynutý pletenec, který je plněný fíky, mletými ořechy a skořicí.

Velký pátek – je věnován umučení a ukřižování Ježíše Krista. V tento den se v každém kostele strojí58449970 epitafio. Epitafio je Ježíšův náhrobek. Je to čerstvými květinami ozdobená konstrukce, která má tvar pomníku. Večer, kdy je sloužena pohřební bohoslužba je tento náhrobek vynášen před kostel a za zpěvu žalmů se s ním lidé prochází na nejbližší hlavní náměstí, kde se scházejí i ostatní kostely. Epitáfio statní muži vyzdvihují nad hlavy a soutěží s ostatními kostely, kdo má hezčí náhrobek a kdo ho udrží déle ve vzduchu. (tradice posledních let)

ASCII Kolor stitching | 4 pictures | Size: 4784 x 3007 | FOV: 54.41 x 32.95 ~ -12.02 | RMS: 4.02 | Lens: Standard | Projection: Spherical | Color: LDR |

Bílá sobota – je věnována pohřbu Krista a sestupu do Hádu. V tento den mají napilno hospodyňky, protože se vaří polévka pro sváteční tabuli. Polévka je vařena z vnitřností kůzlete či jehněte a jí se po půlnoci na neděli. Zároveň se připravují různé pokrmy na neděli, a to hlavně pečné kůzle či jehně s rýžovo-játrovou nádivkou, či kůzle-jehně na otočný gril. V sobotu večer se schází rodina a společně images (46)odchází na dlouhou mši do kostela. Všichni jsou vystrojeni a mají s sebou dlouhou svíčku (lambádu). Tuto svíčku dostávají děti od svých kmotrů k Velikonocům společně s dárkem. Mše vrcholí o půlnoci zmrtvýchvstání Ježíše Krista a rozsvícením svatého ohně. Oheň je do Řecka přivezen z Jeruzalému (letecky) a je rozvezen do všech kostelů v zemi. Od tohoto ohně si lidé zapalují své lambády a odnášejí si jej domů. Po vyhlášení, že Ježíš oživl, si lidé mezi s sebou přejí „Christos anesti“ (Kristus vstal z mrtvých) a druhý mu odpovídá „Alithos anesti“ (Opravdu vstal z mrtvých). Po té si vyměňují polibek lásky a líbají se na tváře. Kolem dokola se bouchají petardy, v dálce na obloze se rozsvěcují ohňostroje. Nejznámější místo v Řecku, kde je až nebezpečno díky petardám je nám blízký ostrůvek Kalymnos. Tam bouchají děla tak hlasitě, že jsou slyšet a vidět až na Kosu a to nejen o svaté noci, ale ještě dlouho poté.

αρχείο λήψης (43)Po příchodu domů se na vrchním prahu vstupních dveří kouřem z lambády dělá kříž. Tento symbol je pro ochranu domu svatým ohněm po celý další rok. No a pak nastávají hody. Ještě v tu samou noc. Tedy kolemimages (45) jedné hodiny se rodina pohostí polévkou, osmaženými játry a malými karbanátky (v podobě malých kuliček – keftedákia). Následně si každý vybere jedno obarvené vajíčko a navzájem s nimi o sebe ťukají. Vajíčko, které zůstane nerozbité vyhrává a dostává odměnu od hlavy rodiny. )

Νeděle! Neděle je den, kdy se opět schází velká rodina. A to nejen bratři a sestry, ale bratranci, sestřenice, tety, strýcové…každá hospodyňka něco přinese, ale středem zájmu je grilované jehně či kůzle, nebo pečené ve zděné peci s nádivkou z rýže a jater. Nastávají bohaté hody, které neznají konce. Po dlouhém půstu si každý dopřeje co si zaslouží.αρχείο λήψης (42)

A tak CHRISTOS ANESTI!!!! i vám.

5 komentářů: „KALO PASXA – veselé Velikonoce!!

  • 5.5.2016 (16:19)
    Permalink

    Děkuji za nádherné čtení. Je to pro mě nová věc, myslela jsem, že mají Řekové Velikonoce jako my, posílala jsem velikonoční pozdrav do Kardameny – Norida Beach, kam jezdíme již dva roky na prázdniny a oni nic, tak nyní jsem již chytřejší. Letos opět v srpnu již počtvrté na Kos, moc se těšíme, doufáme, že vše bude ok., stále čtu od Vás nové zprávy a za ně moc díků, také se mně líbilo moc video z Kardameny. Do Řecka jezdíme již 20 let a my říkáme, že je to náš druhý domov. Mějte se moc hezky a těším se na další zprávy od Vás. Hanka

    Reagovat
    • 6.5.2016 (6:10)
      Permalink

      Děkuji Hanko, jsem Vám moc vděčná za krásná slova! Opravdu mne potěšila a třeba to jednou vyjde a přijedete se na ty „řecké“ Velikonoce podívat. Přeji Vám krásnou dovolenou a nemusíte se „ničeho“ bát. LInda

      Reagovat
      • 13.4.2017 (22:23)
        Permalink

        Po roce opět hezký jarní pozdrav na Kos, a díky za krásné čtení. Letos opět na dovolenou do Kardameni……..už popáté a moc se těšíme. Mějte se hezky. Hanka
        Fb : Hana Mňuková

        Reagovat
  • 16.4.2017 (14:47)
    Permalink

    Krásné velikonoce .. a jako pokaždé – krásný článek. .moc ráda si to čtu…

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *